Jdi na obsah Jdi na menu
 


3 - Otec

8. 12. 2010

Z šoku jsem se probral, až když se Edward na něco zeptal toho kluka, který vypadá jako Edwardovo dvojče. Tedy až na ty oči, které jsou velice zvláštní a jen tak mimochodem, jmenuje se stejně jako já a Emmett.

„Co se stalo Edwarde?“ zeptal jsem se ho.

„On mě oslovil. Tati!“ V jeho odpovědi byla viditelná bolest a já dostal druhý šok, kdybych byl člověk už bych nat áhl bačkory, protože dva infarkty za sebou nikdo nepřežije a kdoví, kolik mi jich dneska ještě uštědří.

„Jak řekl? Vždyť nikdo nemluvil,“ díval jsem se na něj.

„Poslal mi myšlenku, ale ve škole jsem ho neslyšel. A vlastně ani teď neslyším.“ Podíval se na každého z trojice sedící před námi.

„Ani jednoho z nich myšlenky. To se mi stalo jenom jednou.“

Ano, jenom jednou, synu.

„Tak, jak to je s tou myšlenkou?“ obrátil jsem svou pozornost na návštěvu. Mladík se usmál.

„To je jednoduché. Jsme nadaní, jako vy všichni. I když někteří méně a jiní více.“

„Co myslíš tím nadaní? Máš tedy nějakou schopnost?“ To už se ve mně probouzela zvědavost.

„Jo... mám... komunikuji pomocí myšlenek a dokážu pohybovat s věcmi pouhou myšlenkou.“ Dvě? On má dvě schopnosti a ještě ke všemu není upír. Kouknul jsem na jeho dvě sestry.

„Ony mají taky nějakou schopnost?“ On se jenom podíval na sestry a očima je vyzval, aby to řekly samy.

„Já dokážu vytvořit a manipulovat s ohněm a měnit svůj vzhled,“ odpověděla Renesmé. Koukal jsem na ní jako když mi ulítly včely a nezmohl se na jediné slovo. Jenom jsem polkl i když to nepotřebuji a kývnul hlavou, že chápu.

„No a já dokážu ovlivnit počasí a rozpoznám talenty ostatních,“ usmála se Elizabeth. Tohle bylo na mě už trošku moc. Ksakru, kdo je jejich matka a proč Edwardovi říkají tati? No, asi vím proč, to by si jinak nebyli podobní, ale ta podoba s Bellou, to nějak nechápu. Vždyť my nemůžeme mít děti nebo jsme se v tomhle všichni spletli? Mají velice mocné dary a to nejsou upíři, co vlastně jsou?

„Vaše dary jsou velice pozoruhodné a mocné, ale nechtěli byste nám vysvětlit, co jste zač a kdo jsou vaši biologičtí rodiče?“ Všichni tři se na mě podívali a pak se jejich pohled stočil na Edwarda, který všechno bedlivě poslouchal. Ale to, co mě nejvíce zarazilo, byly jejich tváře, na kterých se vystřídala láska, smutek, pochopení a zase láska. Otočili pohled na mě.

„Carli, řekni to ty,“ pověděla svému bratrovi Elizabeth. Zhluboka se nadechl.

„Dobře... začnu tím, co jsme. No... prostě a jednoduše... jsme poloupíři.“ Vytřeštil jsem na něj oči a divil se, že se nezačaly kutálet po zemi. Poloupíři, jak to ksakru myslí?

„Jak?“

„Jednoduše... matka člověk a otec upír... my získali jenom to nejdůležitější, nejhezčí a nejlepší z každého druhu. Jsme krásnější než upíři, rychlejší, silnější, nesmrtelní, jíme lidské jídlo a pijeme krev zvířat, jednou do měsíce se musíme vyspat, srdce nám bije o něco rychleji a tišeji než člověku a já mám jed v zubech, ale sestry ne. To je asi vše k rozdílu mezi námi,“ dodal a povzbudivě se usmál. Pomalinku jsem to vstřebával. Lidská matka.

„Kdo je vaše matka?“

„Náš otec je Edward Anthony Masen Cullen a matka Isabella Marie Swan.“ Okamžitě jsem se podíval po Edwardovi.

,Je to možné? Vy jste spolu spali?´ Vyslal jsem svojí otázku v myšlenkách. Jenom přikývl. Že by jsme se v tomhle vážně mýlili? Ale vždyť jsme se tímhle zabývali velice dlouho s Arem, když jsem byl ve Volteře. Je sice pravda, že to ještě nikdo nezkusil, aby se to potvrdilo. Ale shodli jsme se na tom, že kdyby to bylo možné, matka by porod nepřežila.

„Co je s vaší matkou?“ zeptal jsem se a doufal, že žije. Nejen kvůli těm třem, kteří jsou podle všeho moje vnoučata a podobou Edwarda a Belly to všichni tři podtrhovali, ale také kvůli němu samotnému.

„Bella? Tak ta je zrovna teď doma a balí nám věci na cestu do Volterry. Přišla nám pozvánka na ples a s ní i Jane osobně. Arovi jsme se až doteď zdařile vyhýbali a nikdy nás osobně neviděl, ale tentokrát si to posychroval Jane, Alekem a jejich malou gardou.“ O Volteře mluvil s nechutí stejně jako o Arovi. Ta pozvánka přišla i nám a my se taktéž chystali.

„Takže... já jsem váš děda a Edward váš otec?“ Radši se zeptá ještě jednou, pořád tomu nemůžu nějak uvěřit. Takže přece jenom můžeme mít děti, ale pouze s lidskou matkou a nesmí ji dotyčný upír vysát nebo jinak ublížit. Pouze všichni tři přikývli.

Než jsem se stačil zeptat na další otázky, předběhl mě Edward.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie


Kontakt

Devil

http://www.facebook.com/petra.hradcova

Devil.xxx@email.cz



Archiv

Kalendář
<< červenec >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            


Statistiky

Online: 1
Celkem: 49511
Měsíc: 327
Den: 17